Německo vypadlo z první desítky v globálním žebříčku svobody tisku

Německo ztratilo svou pozici v první desítce globálního žebříčku svobody tisku, který zveřejňuje organizace Reportéři bez hranic (RSF), a v roce 10 kleslo z 11. na 2025. místo. Celková situace v Německu je sice stále považována za stabilní, ale toto snížení hodnocení zdůrazňuje rostoucí obavy o bezpečnost a nezávislost novinářů, zejména těch, kteří informují o krajně pravicových skupinách a polarizujících mezinárodních tématech.

Podle RSF se tento posun netýká ani tak zásadního zhoršení situace v samotném Německu, jako spíše zlepšení podmínek pro tisk v jiných zemích. Organizace však zdůrazňuje, že rostoucí nepřátelství vůči novinářům, zejména z extremistických politických prostředí, se stává stále naléhavějším problémem.

Eskalace nepřátelství vůči novinářům v Německu

RSF konkrétně poukazuje na rostoucí rizika, kterým čelí reportéři vyšetřující nebo informující o pravicovém extremismu a stranách, jako je Alternativa pro Německo (AfD). Novináři hlásili, že jsou označováni za nepřátele, dostávají výhrůžky a urážky a obávají se fyzických útoků. Toto nepřátelské klima má negativní dopad na novinářskou svobodu a je klíčovým faktorem poklesu Německa v žebříčku.

Organizace rovněž poznamenává, že novináři, kteří informují o konfliktu na Blízkém východě, čelí neúměrným redakčním bariérám. Četné zprávy popisují značné překážky při informování o citlivých mezinárodních otázkách, přičemž pracovní prostředí redakcí formují obavy týkající se přístupu, redakčního tlaku a bezpečnostních rizik.

Globální pokles svobody tisku dosáhl historického minima

Celkový globální obraz, který vykreslují RSF, je hluboce znepokojivý. Světový index svobody tisku z roku 2025 zaznamenává nejhorší globální podmínky od vzniku žebříčku. Více než polovina světové populace nyní žije v zemích, kde RSF klasifikuje situaci tisku jako „velmi vážnou“. V 90 ze 180 hodnocených zemí je mediální prostředí popisováno buď jako „obtížné“, nebo „velmi vážné“.

Evropa zůstává regionem s nejvyšší úrovní svobody tisku. Pouze sedm zemí na celém světě letos získalo hodnocení „dobré“, všechny z nich evropské. Norsko nadále vede globální index, následované Estonskem, Nizozemskem a Švédskem. Mimo Evropu se na nejvyšších příčkách umístily Nový Zéland (na 16. místě) a Trinidad a Tobago (19. místo).

Na konci seznamu se nacházejí země, kde je svoboda tisku silně potlačována. Eritrea zůstává na posledním místě, na 180. místě, před Severní Koreou, Čínou a Sýrií. RSF zdůrazňuje, že v mnoha z těchto zemí je nezávislá žurnalistika systematicky umlčována a novináři čelí věznění, násilí nebo smrti.

Ekonomický tlak ohrožuje přežití žurnalistiky

Dalším faktorem, který celosvětově podkopává svobodu tisku, je finanční situace žurnalistiky. RSF uvádí, že mediální organizace ve 160 zemích se potýkají s udržením ekonomické životaschopnosti. Tato finanční nestabilita ovlivňuje jejich schopnost fungovat nezávisle a volat k odpovědnosti ty, kteří jsou u moci.

Ředitelka RSF Anja Osterhaus varuje, že „autoritářští vůdci vnímají nezávislou žurnalistiku jako hrozbu“ a že ekonomický tlak na média je součástí širší strategie omezující tok pravdivých informací. Zdůrazňuje, že „když je žurnalistika finančně paralyzovaná, nezbývá nikdo, kdo by odhaloval lži, dezinformace a propagandu“.

Ekonomický rozměr indexu svobody tisku nadále dosahuje nejnižších skóre ve všech hodnocených kategoriích, které zahrnují politiku, právo, ekonomiku, sociokulturní kontext a bezpečnost. RSF vyzývá k silnější podpoře finančního základu žurnalistiky, aby si v demokratických společnostech zachovala svou kontrolní funkci.

Globální trendy zdůrazňují regionální rozdíly

Propast mezi Evropou a zbytkem světa se nadále zvětšuje. V Latinské Americe zaznamenalo několik zemí prudký pokles. Argentina ztratila mnoho pozic v žebříčku po rozpuštění významné státní tiskové agentury. Mexiko zůstává nejnebezpečnější zemí pro novináře mimo aktivní válečné zóny.

Ve Spojených státech RSF hlásí rostoucí anti-tiskové klima, které umocňují škrty ve financování veřejných médií a rostoucí politická polarizace. Tento trend se šíří i do dalších regionů a ovlivňuje politiku, která dále narušuje svobodu tisku na celém světě.

Afrika a Asie se i nadále potýkají s vážnými ekonomickými a politickými omezeními pro žurnalistiku. Blízký východ a severní Afrika jsou označovány za nejnebezpečnější regiony pro mediální profesionály, zejména kvůli vysokému počtu úmrtí novinářů v Gaze v důsledku izraelských vojenských operací. Izrael i palestinská území v letošním žebříčku klesly.

Německo je stále klíčovým hráčem, ale čelí vnitřním výzvám

Ačkoliv Německo zůstává v porovnání s většinou světa baštou svobody tisku, jeho vnitřní problémy by se neměly podceňovat. Pokles země na 11. místo se může v kontextu globální represe jevit jako nevýznamný, ale slouží jako varovný signál. Prostředí pro mediální profesionály se stává složitějším a je formováno politickou polarizací, mezinárodním napětím a přetrvávající ekonomickou křehkostí zpravodajských médií.

Tento pokles rovněž zdůrazňuje naléhavou potřebu silnějších ochranných opatření pro novináře, transparentnějších politik týkajících se redakční nezávislosti a trvalé podpory finančně ohrožených mediálních institucí.

Vzhledem k tomu, že se globální krajina svobody tisku neustále mění, bude role Německa jakožto vzoru pro demokratické mediální standardy záviset nejen na udržování právního rámce pro svobodu tisku, ale také na aktivním čele hrozbám, které tuto svobodu ohrožují zevnitř.