Aignerová prezidentka: první žena v čele státu?

Německo směřuje ke zvolení první ženy do čela státu. V pondělí 9. listopadu spolkové vedení CDU oficiálně podpořilo Ilse Aignerovou, političku CSU, která od roku 2018 vede bavorský zemský sněm, jako kandidátku konzervativních stran Unie na nástupkyni spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Protože kandidaturu Aignerové na prezidentku nyní podporuje i SPD a vedení Zelených doporučuje ji volit, její zvolení 30. ledna 2027 se zdá téměř jisté. Byla by první ženou a první političkou bavorské CSU v nejvyšší funkci Spolkové republiky.

Rozhodnutí ukončuje hledání, které se táhlo měsíce a zatížilo vztahy mezi CDU a její menší bavorskou sesterskou stranou. Lidem, kteří žijí v Německu, zároveň ukazuje, jak země volí hlavu státu: ne lidovým hlasováním, ale prostřednictvím zvláštního shromáždění, které se schází jen za tímto účelem.

Jak vznikla kandidatura Aignerové na prezidentku

Předseda CSU Markus Söder navrhl Aignerovou už v dubnu. Kancléř Friedrich Merz, který je zároveň předsedou CDU, o jménech dlouho mlčel. Protože CDU je nejsilnější silou ve volebním orgánu, Merzovo okolí opakovaně zdůrazňovalo, že právo podat návrh má jeho strana. Podpora Aignerové vzrostla na sjezdu CSU v Mnichově na konci října, kde ji delegáti oslavovali jako svou neoficiální kandidátku. Teprve v pondělí 2. listopadu Merz veřejně řekl, že si přeje do funkce ženu, stále však bez jména.

V následujících dnech se pro Aignerovou vyslovovalo stále více zemských předsedů CDU, mezi nimi premiéři Saska a Durynska, a v pátek 6. listopadu několik médií, mezi nimi ZDF a Reuters, uvedlo, že vedení CDU se rozhodlo pro ni. Podle tiskové agentury dpa byla její nejsilnější soupeřkou v CDU předsedkyně Spolkového sněmu Julia Klöcknerová. Pomalý proces vyvolal ostrou kritiku. Předsedkyně poslaneckého klubu Zelených Britta Haßelmannová řekla, že hledání je den ode dne nedůstojnější, a odborník CDU na zahraniční politiku Roderich Kiesewetter vytkl Merzovi v ZDF nedostatek politického citu.

Dne 9. listopadu předsednictvo a spolkové vedení CDU jednomyslně podpořily Merzův návrh a on Aignerovou představil v berlínském sídle strany, v Domě Konrada Adenauera. Merz řekl, že Německo získá „spolkovou prezidentku s důstojností a srdcem". V rozhovoru pro pořad tagesthemen stanice ARD téhož večera hájil dlouhý proces jako uspořádaný a harmonický a řekl, že by postupoval znovu stejně.

Co chce Aignerová dělat jako prezidentka

Aignerová se představila jako kandidátka „silného středu", která chce pomoci překonat rozpory ve společnosti. „Nechci stát nad občany, jsem jejich součástí," řekla podle zprávy dpa zveřejněné serverem t-online, a slíbila mluvit jasným a srozumitelným jazykem. Varovala také, že demokracie čelí útokům a že pravicově extremistické ideologie získávají půdu, jak cituje CDU. S narážkou na dlouhé čekání poznamenala, že kancléř učinil rozhodnutí „docela napínavým, i pro mě".

Bývalá kancléřka Angela Merkelová, první žena v čele německé vlády, označila tuto volbu za historickou, uvádí t-online. Za 77 let historie Spolkové republiky bylo všech dvanáct hlav státu mužů: šest pocházelo z CDU, tři ze SPD, dva z FDP a jeden, Joachim Gauck, byl bez stranické příslušnosti. Funkční období prezidenta trvá pět let.

Hlasování o Aignerové na prezidentku 30. ledna

Prezidenta volí Spolkové shromáždění (Bundesversammlung), které se sejde v Berlíně 30. ledna 2027. Má 1260 členů: 630 poslanců Spolkového sněmu a stejný počet delegátů vyslaných 16 zemskými parlamenty. Tito delegáti nemusejí být politiky. ZDF uvedla, že tentokrát jsou mezi nominovanými klimatická aktivistka Luisa Neubauerová, zpěvák Hartmut Engler a novinář Constantin Schreiber.

Vládní CDU, CSU a SPD mají ve shromáždění většinu přibližně 50 hlasů, takže hlasování o Aignerové na prezidentku by mělo uspět i bez pomoci. Předsednictvo SPD ji formálně podpořilo ráno 9. listopadu a vedení strany a poslaneckého klubu Zelených napsalo svým delegátům s doporučením, aby ji volili. Vítězství už v prvním kole je tak pravděpodobné. AfD oznámila, že postaví vlastního kandidáta, kterého strana popisuje jen jako muže „ze středu společnosti" a který je považován za bezšancového. Strana Levice uvedla, že ve svých orgánech projedná případnou vlastní kandidaturu.

První zkouška postoje Aignerové k politickým okrajům přišla rychle. Dne 10. listopadu se měla ve Spolkovém sněmu představit poslaneckým klubům Unie, SPD a Zelených. Podle tagesschau odmítla pozvání AfD poté, co se politička této strany Beatrix von Storchová na internetu vysmívala její nominaci, a Levice ji nepozvala. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová odmítnutí kritizovala.

Kdo je Ilse Aignerová?

Aignerová se narodila 7. prosince 1964 v okrese Rosenheim v Horním Bavorsku a je jí 61 let. Po střední škole se vyučila technikem rozhlasu a televize, což je u špičkové političky neobvyklá dráha. Podle agentury Reuters později pracovala na vývoji elektrických systémů u výrobce vrtulníků Eurocopter. V roce 1994 se stala poslankyní bavorského zemského sněmu a v roce 1998 přešla do Spolkového sněmu v Berlíně.

V letech 2008 až 2013 byla spolkovou ministryní výživy, zemědělství a ochrany spotřebitelů ve vládě Merkelové. Poté se vrátila do Mnichova, kde se stala bavorskou ministryní hospodářství a později krátce ministryní bydlení, stavebnictví a dopravy. Od roku 2018 je předsedkyní bavorského zemského sněmu. Zhruba 15 let také vede CSU v Horním Bavorsku, největší okresní organizaci strany. Komentátoři napříč médii ji popisují jako přízemní a přístupnou a Merz s Aignerovou jsou podle dpa mnoho let blízkými přáteli.

Co volba Aignerové na prezidentku znamená pro expaty

Německý prezident má převážně reprezentativní roli. Podepisuje zákony, formálně jmenuje a odvolává ministry, zastupuje Německo v zahraničí a může se jako morální hlas vyjadřovat ke společenským otázkám. Státní návštěvy tvoří velkou část funkce, jak ukázala nedávná cesta Steinmeiera do Egypta, Ghany a Angoly. Každodenní politika, včetně rozhodnutí o daních, dávkách a pravidlech přistěhovalectví, zůstává v rukou spolkové vlády a parlamentu, takže změna v čele státu nezmění pravidla, která ovlivňují váš život v Německu.

Zahraniční obyvatelé nemají při této volbě přímé slovo, stejně jako ho nemají němečtí občané: lidové hlasování neexistuje. Pokud bude Aignerová podle očekávání zvolena, ujala by se funkce po skončení Steinmeierova mandátu 18. března 2027, uvádí ekonomický týdeník WirtschaftsWoche. Její důraz na sbližování lidí a postavení se extremismu by mohl být důležitý pro mnoho přistěhovalců v době vypjatých debat o migraci. Více o současné spolkové vládě najdete v našem článku o rekonstrukci Merzovy vlády na začátku letošního roku.