Hlasování berlínské Levice: ve hře je 160 000 bytů

Berlínská Levice (Die Linke) v sobotu 31. října na zemském stranickém sjezdu rozhodne, zda zahájí formální koaliční jednání se SPD a Zelenými. Pokud berlínská Levice řekne ano, hlavní město by mohlo získat první starostku z Levice, Elif Eralp, a vládu, která chce převést zhruba 160 000 nájemních bytů od velkých korporátních pronajímatelů do veřejného vlastnictví. Spolková vláda připravuje zákon, který má plán extrémně prodražit, a koalice zároveň čelí tlaku kvůli antisemitismu.

Proč je hlasování berlínské Levice důležité

Levice zvítězila 20. září v berlínských zemských volbách s 25,7 procenta hlasů. CDU skončila druhá s 18,8 procenta, následovaná AfD s 16,3 procenta, Zelenými se 14,3 procenta a SPD s 12,1 procenta, což je její nejhorší výsledek v dějinách města. Odcházející koalice CDU a SPD ztratila většinu a po sondovacích rozhovorech se tři strany levého středu dohodly na společném dokumentu. SPD a Zelení už zahájení koaličních rozhovorů schválili.

Eralp, která vede klub berlínské Levice v zemském parlamentu, očekává, že sjezd jednání podpoří velkou většinou. "Podle mého odhadu strana velkou většinou rozhodne o zahájení koaličních jednání," řekla listu Berliner Morgenpost, jak informovala agentura dpa. Dodala, že na sjezdu očekává kritiku a považuje ji za legitimní, a že strana musela přijmout bolestné kompromisy, protože získala 25,7 procenta, a ne absolutní většinu. Podle agentury AFP je Eralp 45letá právnička, dcera tureckých přistěhovalců, a mohla by se stát první vládnoucí starostkou Berlína (Regierende Bürgermeisterin) z Levice.

Konečnou koaliční smlouvu by ještě musely schválit všechny tři strany. Podle dpa vedení berlínské SPD zahájilo hlasování členů, Levice plánuje závazné hlasování členů a Zelení chtějí digitální průzkum mezi členy, po němž by rozhodlo shromáždění delegátů.

Plán na zespolečenštění 160 000 bytů

Bydlení je jádrem celého projektu. Dokument ze sondovacích rozhovorů počítá s převodem bytů velkých soukromých bytových společností do veřejného vlastnictví, což se německy nazývá Vergesellschaftung (zespolečenštění). Většina médií, včetně The Local, popisuje plán tak, že se týká společností, které vlastní více než 10 000 bytů v Berlíně. Agentura dpa popisuje hranici trochu jinak: dotčeny by byly firmy s 10 000 a více byty ve městě, ty by si však mohly ponechat základní fond 10 000 bytů. Celkem by se převedlo zhruba 160 000 bytů pěti společností. Podle dpa je největší z nich Vonovia s přibližně 130 000 byty v Berlíně, zatímco bytová družstva, pronajímatelé orientovaní na veřejný prospěch a byty postavené od roku 2021 by byly vyňaty.

Odškodnění pro společnosti by bylo omezeno na 16 miliard eur, což je podle několika médií pravděpodobně pod tržní hodnotou. Podle dpa by si peníze stát vypůjčil a splácely by se z nájemného; návrh zákona má být předložen v polovině roku 2028 a v platnost by vstoupil rok po schválení, takže The Local očekává, že změna nezačne platit dříve než v roce 2029. Strany také plánují omezit zvyšování nájemného u státních bytových společností na 2 procenta ročně a do roku 2031 vydat 100 000 stavebních povolení.

Plán by se opíral o článek 15 Základního zákona (Grundgesetz), který umožňuje převést půdu a majetek do veřejného vlastnictví za odškodnění. Na rozdíl od vyvlastnění podle článku 14 nebyl nikdy použit, takže neexistuje judikatura o tom, kam až sahá. Obyvatelé Berlína před pěti lety v referendu hlasovali pro zespolečenštění velkých bytových společností a podle dpa už realitní odvětví ohlásilo žaloby.

Dobrindtův protiplán a Merzův slib

Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) 25. října představil hlavní body zákona Investitionsschutzgesetz (zákon o ochraně investic), o nichž jako první informoval list Bild. Podle plánu by spolková země musela prokázat, že zespolečenštění je nezbytně nutné a že byly vyčerpány všechny alternativy, například dotace nebo výstavba nových bytů. Odškodnění by muselo odpovídat plné tržní hodnotě stanovené znaleckým posudkem a být vyplaceno okamžitě v penězích. Dobrindt listu Bild řekl, že "svévolný levicový fetiš zespolečenštění" je neslučitelný se Základním zákonem.

Eralp v pořadu Morgenmagazin televize ZDF uvedla, že plán je protiústavní, protože spolkový zákon nemůže blokovat to, co Základní zákon dovoluje, a návrh míří proti nájemníkům, informoval právní zpravodajský web beck-aktuell. Spolkový spolupředseda Levice Luigi Pantisano předpověděl, že plán před Spolkovým ústavním soudem neobstojí. Pochybnosti vyjádřili i členové vládní koalice: mluvčí SPD pro nájemní právo Hakan Demir a předsedkyně Zelených Franziska Brantner zpochybnili, zda běžný spolkový zákon může omezit článek 15. Mluvčí spolkového ministerstva spravedlnosti uvedl, že plošný zákaz by byl protiústavní, poznamenal však, že Dobrindtovy body stanovují podmínky, nikoli zákaz, uvedl beck-aktuell.

Kancléř Friedrich Merz (CDU) opakovaně slíbil, že berlínský plán zastaví, a vyzval SPD, svého partnera ve spolkové koalici, ke změně kurzu. SPD je rozpolcená: na spolkové úrovni začátkem letošního roku podpořila myšlenku zákona o ochraně investic, zatímco berlínská SPD se k zespolečenštění přihlásila. The Local upozorňuje, že CDU, CSU a SPD mají ve Spolkovém sněmu (Bundestag) většinu jen 12 křesel, takže hrstka rebelů by mohla zákon zablokovat.

Spor o antisemitismus

Rozhovory zastiňují i obvinění, že části berlínské Levice tolerují antisemitismus, což je téma, které se pravděpodobně znovu objeví na sjezdu 31. října. SPD, Zelení a Levice podepsali společné prohlášení odmítající antisemitismus, které potvrzuje právo Izraele na existenci a slibuje silnější policejní pravomoci na ochranu židovského života. Podle AFP vidí někteří členové Levice v prohlášení zradu propalestinského postoje strany.

Eralp se distancovala od Vanessy Emde, zemské poslankyně za Levici, která je obviňována ze zpochybňování práva Izraele na existenci. "Všichni členové Levice se musí držet usnesení naší strany. Ona to neudělala," řekla Eralp podle dpa a dodala, že už neexistuje společný základ pro spolupráci. AFP také uvedla, že podle policejních odborů GdP požádalo více než 70 policistů o přeložení do jiných spolkových zemí, aby nemuseli sloužit pod starostou z Levice.

Co plán berlínské Levice nyní znamená pro nájemníky

Rozhodnutí berlínské Levice 31. října zatím nic nezmění pro lidi, kteří v Berlíně bydlí v nájmu. Vaše nájemní smlouva, váš pronajímatel i vaše nájemné zůstávají, jak jsou, a stávající spolková ochrana nájemníků nadále platí. I kdyby koalice vznikla, zákon o zespolečenštění by nebyl předložen dříve než v polovině roku 2028 a soudní žaloby jsou téměř jisté. Pokud si pronajímáte od Vonovie nebo jiné velké společnosti, není třeba reagovat na fámy ani kvůli této debatě podepisovat nic nového.

Zda by zespolečenštění byty zlevnilo, je sporné. Vonovia uvádí současné průměrné čisté nájemné v dotčených bytech ve výši 8,26 eura za metr čtvereční, informovala dpa, zatímco ekonom DIW Konstantin Kholodilin spočítal, že k pokrytí nákladů bez dotací by bylo potřeba zhruba 9,78 eura. Navrhovaný strop 2 procent u státních společností by platil jen tehdy, pokud koalice vznikne a zavede ho. Nájemníci, kteří hledají radu ohledně svých současných práv, se mohou obrátit na místní spolek nájemníků (Mieterverein) a přečíst si náš přehled práv a povinností nájemníků. Pozadí tlaku, který za debatou stojí, přibližuje náš článek o rostoucím nájemném a klesající nabídce.