Trumpova globální celní ofenzíva tvrdě zasáhla Německo, protože EU se snaží reagovat

Ekonomický šok z nových amerických cel se šíří po celém světě

Spojené státy spustily rozsáhlou novou vlnu globálních cel, přičemž prezident Donald Trump vyhlásil ekonomickou reorganizaci zaměřenou na přetvoření struktury mezinárodního obchodu. Více než 50 zemí údajně požádalo Bílý dům o osvobození od cla, podle nejvyšších amerických ekonomických představitelů. Nová politika již vyvolala nestabilitu trhu, rostoucí diplomatické napětí a ekonomický rozvrat napříč mnoha sektory – zejména v exportně náročných ekonomikách, jako je Německo.

Zatímco americká vláda zlehčuje domácí dopad cel, ekonomičtí poradci jako ředitel Národní ekonomické rady Kevin Hassett a ministr financí Scott Bessent připustili, že tlak pociťuje mnoho zemí. "Tyto tarify jsou navrženy jako maximální pákový efekt," uvedl Bessent a dodal, že administrativa je otevřena rozhovorům - ale pouze za důvěryhodných podmínek.

Německo mezi nejvíce postiženými exportéry

Pro Německo, jednu z předních světových exportních zemí, se důsledky již projevují. Německý institut pro ekonomický výzkum (DIW) odhaduje, že celkové náklady na americká cla vůči Německu mohou v letech 180 až 2025 dosáhnout až 2028 miliard eur. Kritická průmyslová odvětví, včetně automobilového průmyslu, strojírenství a výroby, hlásí prudký pokles americké poptávky.

Zvláště vystaveny jsou německé firmy silně zapojené na amerických trzích. Například výrobce ventilátorů a ventilačních systémů EBM-Papst, který generuje přibližně 15 procent svých příjmů z USA, nyní očekává rostoucí náklady u téměř poloviny svého produktového portfolia v USA. Společnost již zvažuje rozšíření operací ve Spojených státech – scénář v souladu se strategií Washingtonu přivést pracovní místa ve výrobě zpět na americkou půdu.

Evropa se snaží prezentovat jednotnou odpověď

Ministři obchodu EU v Bruselu naléhavě jednají o tom, jak reagovat. I když panuje shoda, že mohou být nezbytná odvetná opatření, 27 členských států EU zůstává rozděleno, pokud jde o strategii. Země se silným zemědělským sektorem se na problém dívají jinak než země s velkým automobilovým průmyslem. Tato vnitřní roztříštěnost oslabuje vyjednávací sílu Evropy v době, kdy je koordinovaná akce klíčová.

Kanada již reagovala spotřebitelskými bojkoty, včetně zákazů amerických produktů a cestování. Naproti tomu EU stále zvažuje své možnosti. Důvěrný návrh seznamu více než 100 protiopatření se přezkoumává a potenciálně se zaměřuje na americké zboží, jako je whisky, motocykly a digitální služby. Analytici ale varují, že odveta by mohla dále destabilizovat globální trhy a poškodit ekonomiky EU.

Berlín vyvažuje diplomatický a ekonomický tlak

Německý kancléř Olaf Scholz udržoval úzký kontakt s evropskými institucemi a zdůrazňoval, že je třeba se vyhnout totální obchodní válce. Přesto je Berlín pod rostoucím tlakem průmyslu i politických stran, aby zaujal pevnější postoj.

Bývalý ministr hospodářství Robert Habeck kritizoval Trumpovu protekcionistickou agendu a označil ji za obrácení kooperativních principů, které kdysi byly základem globálního obchodu. "USA byly jedním z největších vítězů globalizace. Rozbít tento systém nyní je krátkozraké a nebezpečné," řekl.

CDU a SPD, které aktuálně vyjednávají o sestavení nové koaliční vlády, už pociťují domácí důsledky. Vzhledem k tomu, že akciové trhy nadále kolísají a výrobní firmy varují před propouštěním, stává se ekonomická odolnost ústředním tématem koaličních rozhovorů. Předseda CDU Friedrich Merz navrhl okamžitá opatření, jako je snížení daní, snížení byrokracie a nižší ceny energií, aby se obnovila konkurenceschopnost.

Návrhy digitální daně a strategická změna pozice

Kromě celních odvetných opatření Německo zvažuje i dlouhodobé strukturální změny. Franziska Brantner, státní tajemnice na federálním ministerstvu hospodářství a vůdkyně Strany zelených, navrhla digitální daň zaměřenou na americké technologické giganty působící v Evropě. Společnosti jako Google, Amazon a Netflix v současnosti generují v EU velké zisky s minimálními daňovými příspěvky.

Nerovnováha v obchodu s digitálními službami – Evropa výrazně více dováží z USA, než vyváží – poskytuje další úhel pro protiopatření. Experti však varují, že závislost Evropy na americké digitální infrastruktuře omezuje její manévrovací prostor.

Přesto se objevují výzvy, abychom tuto krizi proměnili v příležitost. Ekonomové jako prezident DIW Marcel Fratzscher tvrdí, že EU musí snížit svou závislost na Spojených státech investováním do digitálních technologií, biotechnologií a letectví v rámci bloku. Posílení vnitřního trhu by mohlo pomoci ochránit EU před budoucím ekonomickým nátlakem.

Nerovné zacházení s Ruskem a Ukrajinou vyvolává kritiku

Jedním z obzvláště kontroverzních aspektů americké celní politiky je její selektivní uplatňování. Zatímco Ukrajina čelí novým clům, Rusko dostalo výjimku. Představitelé Trumpovy administrativy vysvětlili, že toto rozhodnutí souvisí s probíhajícími mírovými rozhovory o válce na Ukrajině. Kritici tvrdí, že takové výjimky odhalují nesrovnalosti v zahraniční politice USA a podkopávají její důvěryhodnost.

Přes sankce omezující obchod zůstává Rusko významnějším dodavatelem do USA než Ukrajina. V roce 2024 se do USA dostalo ruské zboží v hodnotě 3 miliard dolarů, zatímco z Ukrajiny to bylo 1.2 miliardy dolarů. Pokračování obchodu se strategickým zbožím z Ruska vyvolalo další obavy evropských spojenců.

Globální obchodní příkaz v ohrožení

Experti varují, že Trumpův agresivní ekonomický postoj může mít širší důsledky pro globální obchodní systém. „Světové ekonomice hrozí vstup do nové éry protekcionismu,“ řekl ekonom Andreas Baur z institutu ifo v Mnichově. Poznamenal, že historie ukazuje, jak rychle mohou cla eskalovat do globálních ekonomických krizí, s odkazem na události z 1930. let XNUMX. století.

Posun USA od „Amerika na prvním místě“ k tomu, co kritici nyní nazývají „Pouze Amerika“, podkopává základní principy mezinárodního obchodu, které jsou založeny na pravidlech, spravedlnosti a vzájemném prospěchu. Pokud by jiné velké ekonomiky přijaly podobné strategie, mohl by se stávající rámec světového obchodu rozpadnout, což by vedlo k rozsáhlé nestabilitě.