Německý trh práce je spíše diskriminační, zjistily studie

Nedávná zjištění z různých studií naznačují přetrvávající problém diskriminace neněmeckých a černošských uchazečů o zaměstnání v Německu.

Navzdory kritickému nedostatku kvalifikovaných pracovníků v zemi tato zaujatost ovlivňuje jak proces žádosti o zaměstnání, tak pracovní prostředí.

Průzkum YouGov provedený ve spolupráci s platformou pro hledání zaměstnání Indeed zdůrazňuje zkušenosti neněmeckých uchazečů o zaměstnání. Přibližně 37.6 % těchto jedinců uvedlo, že se při hledání zaměstnání cítí diskriminováni. Toto číslo znamená výrazný nárůst od roku 2021, kdy se tak cítilo 15.5 %. Situace se zdá být akutnější u nedávných příchozích, tedy těch, kteří žili v Německu pět let nebo méně, u nichž je pravděpodobnější, že pociťují zlepšení vyhlídek na zaměstnání v důsledku nedostatku pracovních sil.

Diskriminace přesahuje proces náboru. Více než polovina (57.6 %) respondentů se domnívá, že pro stejnou úroveň uznání musí pracovat tvrději než jejich rodní němečtí kolegové, což je prudký nárůst oproti 37.2 % před dvěma lety. Tento problém není omezen na neněmecké uchazeče o zaměstnání; studie Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) zjistila, že 76 % černochů v Německu uvedlo, že v posledních pěti letech zažili diskriminaci na základě rasy, původu nebo náboženství, což je nejvyšší míra ze 13 zkoumaných zemí EU.

Výzvy pro zahraniční kvalifikované pracovníky jsou dále umocněny překážkami při plnění formálních požadavků. Asi 42.9 % považuje oficiální certifikace, jako jsou diplomy a další dokumenty, za největší překážku při hledání zaměstnání. Kromě toho se 38.9 % domnívá, že rodilí mluvčí německy jsou upřednostňováni při umisťování do zaměstnání, a 38.5 % se domnívá, že předsudky v personálních odděleních přispívají k diskriminačním náborovým praktikám.

Navzdory těmto problémům se zdá, že nedostatek pracovních sil v Německu působí paradoxně. Přibližně 76 % dotázaných se domnívá, že se jejich pracovní situace zlepšila kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Tento názor zastává 56.8 % lidí, kteří se domnívají, že hledání práce bylo v posledním desetiletí snazší. Tento názor však sdílí pouze 30.3 % dlouhodobě rezidentů (15 let a více).

Potřebu rozmanitější pracovní síly zdůrazňuje skutečnost, že téměř polovina všech podniků v Německu nebyla schopna na začátku roku 2022 obsadit pozice kvalifikovaných pracovníků. Tento nedostatek byl akutnější v menších podnicích, kde 62 % pozic zůstalo neobsazených ve srovnání s 24 % ve větších firmách.

V reakci na to roste požadavek na rozmanitější náborové postupy. Kolem 28.6 % dotázaných se zasazuje o pestřejší složení personálních oddělení, včetně více jedinců s migračním pozadím. Podobně 28 % vidí potenciál v anonymních aplikačních procesech snížit zkreslení.

Situace podtrhuje kritickou potřebu Německa řešit tyto diskriminační praktiky, a to nejen proto, aby naplnilo své potřeby trhu práce, ale také aby zajistilo rovné zacházení se všemi uchazeči o zaměstnání bez ohledu na jejich původ nebo původ.