Německá rozvědka varuje před eskalací ruské špionáže a sabotáže

Špičkové německé zpravodajské služby vyjádřily vážné obavy z rostoucí ruské špionáže a sabotážních aktivit v zemi. Na nedávném briefingu pro parlamentní kontrolní výbor v Berlíně varovali šéfové Spolkové zpravodajské služby (BND), Vojenské kontrarozvědky (MAD) a Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) před „kvalitativním a kvantitativní“ eskalace ruských akcí zaměřených na destabilizaci Německa.

Šéfové zpravodajských služeb poukázali na rostoucí vzorec agresivního ruského chování, od sabotáží po dezinformační kampaně, a zdůraznili, že tyto aktivity dosáhly bezprecedentní úrovně. Thomas Haldenwang, šéf BfV, naléhal na úřady, aby tyto hrozby braly jako „budíček“.

Incident na letišti v Lipsku spojený s ruskou sabotáží

Jedním z nejvíce alarmujících incidentů byl požár v logistickém centru DHL v Lipsku v červenci 2024, který souvisel s podezřením na ruskou sabotáž. Balíček obsahující odpalovací zařízení vzplál těsně před naložením do nákladního letadla. Úředníci zdůraznili, že situace mohla být mnohem horší, kdyby se balíček vznítil uprostřed letu. Zpožděnému letu se připisovalo zabránění potenciální katastrofě.

Haldenwang zdůraznil, že incident odráží významný posun v ruské taktice, což naznačuje, že Moskva testuje západní „červené linie“ a snaží se vytvořit chaos v zemích spojených s NATO.

Kreml považuje Německo za nepřítele

Prezident BND Bruno Kahl tyto obavy zopakoval a uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin považuje Německo a širší Západ za protivníky kvůli jejich pokračující podpoře Ukrajině. Podle Kahla dosáhly aktivity Kremlu v Německu dosud nevídané úrovně, přičemž snahy o špionáž a sabotáž se stále více zaměřují na kritickou infrastrukturu a armádu.

Kahl varoval, že Rusko by mohlo do konce dekády potenciálně zahájit přímou vojenskou konfrontaci s NATO, protože Putin má za cíl oslabit západní demokracie a nastolit nový globální řád.

Německá armáda pod ruským dohledem

Bundeswehr, německé ozbrojené síly, se staly hlavním cílem ruských zpravodajských služeb, zejména proto, že hraje ústřední roli v dodávkách zbraní na Ukrajinu. Martina Rosenberg, šéfka Vojenské kontrarozvědky (MAD), popsala, jak se ruští agenti soustředili na odhalování detailů souvisejících s německými dodávkami zbraní, vojenskými výcvikovými programy a obrannými projekty. Akty sabotáže jsou také využívány k zasévání nejistoty a strachu do německých vojenských řad.

Rosenberg vyjádřil obavy z rostoucího počtu pokusů o špionáž zaměřených na kritickou infrastrukturu, jako jsou energetické sítě a dopravní systémy, a zdůraznil, že tyto snahy představují vážnou hrozbu pro národní bezpečnost.

Vyzývá k rozšíření zpravodajských pravomocí

Všichni tři šéfové zpravodajských služeb naléhali na německou vládu, aby udělila jejich agenturám větší pravomoci čelit rostoucím hrozbám. Kahl zdůraznil potřebu lepších možností sdílení dat mezi BND a Bundeswehrem, zejména v oblasti kybernetické obrany. Haldenwang vyzval k rozšíření pravomocí pro monitorování komunikace a provádění širší analýzy dat s cílem účinněji bojovat proti špionážním sítím a extremistickým skupinám.

Navzdory rostoucím hrozbám současné německé zákony omezují rozsah operací, které mohou zpravodajské agentury provádět. Rosenberg vyjádřil naději, že právní rámec bude přizpůsoben tak, aby odrážel realitu hrozeb, které představují cizí mocnosti, zejména v kontextu vojenské kontrarozvědky.

Reakce vlády na ruské hrozby

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová již podnikla kroky ke zpřísnění bezpečnostních opatření, zejména v reakci na rostoucí ruskou hrozbu. Faeserová zdůraznila, že špionáž a sabotáž ze strany Ruska jsou na vzestupu, a oznámila, že se zavádějí další protiopatření.

Například elitní jednotka německé federální policie GSG 9 bude nasazena do klíčových oblastí, jako je Baltské moře, aby posílila obranné schopnosti. Lokality Bundeswehru jsou navíc důsledněji zabezpečeny a objevují se výzvy k posílení pravomocí k obraně proti kyberútokům pocházejícím z Ruska.

Širší evropský kontext

Německé obavy z ruské agrese odrážejí podobná varování vydaná britskými zpravodajskými službami. MI5 nedávno varovala, že Rusko spolu s dalšími nepřátelskými aktéry, jako je Írán a extremistické skupiny, představuje rostoucí riziko pro evropskou stabilitu. Zhoršující se vztah mezi Moskvou a západními národy tyto aktivity jen přiživil, přičemž Rusko se stále více uchylovalo ke skrytým operacím, aby podkopalo evropskou jednotu.

Stupňující se ruské špionážní a sabotážní snahy v Německu podtrhují potřebu zvýšené ostražitosti a spolupráce mezi západními zpravodajskými agenturami. Vzhledem k tomu, že Putin nejeví žádné známky toho, že by zmírnil své nepřátelství vůči Západu, německé úřady se připravují na možnost, že tyto útoky budou v následujících letech dále zesilovat.