Merz a Erdogan se střetli kvůli Gaze, ale prohloubili vazby v oblasti obrany

Německý kancléř Friedrich Merz podnikl svou první oficiální návštěvu Turecka, kde se v Ankaře setkal s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, aby projednali řadu strategických otázek, včetně migrace, obrany a regionální bezpečnosti. Cílem schůzky bylo posílit bilaterální vztahy a podpořit aspirace Turecka na vstup do Evropské unie, ale objevily se ostré neshody ohledně konfliktu v Gaze a obav o lidská práva v Turecku.

Německo označuje Turecko za klíčového partnera EU

Během společné tiskové konference kancléř Merz znovu potvrdil, že Německo považuje Turecko za klíčového partnera pro Evropu. Zdůraznil, že obě země sdílejí hluboké sociální a ekonomické vazby a musí i nadále úzce spolupracovat, zejména v oblasti obrany a energetiky. Merz označil partnerství za zásadní pro udržení stability v celém euroatlantickém regionu a zdůraznil roli Turecka jako člena NATO a jeho rostoucí význam při řešení migrace a regionálních konfliktů.

Merz zdůraznil, že Německo i nadále podporuje dlouhodobé ambice Turecka k členství v EU, ale vyzval Ankaru k pokroku v reformách v oblasti právního státu a nezávislosti soudnictví. Poukázal na nedávný vývoj v Turecku, který podle něj nedosahuje evropských standardů. „Došlo k rozhodnutím, která dosud plně nesplňují kodaňská kritéria,“ uvedl Merz s odkazem na podmínky, které musí země splnit pro vstup do Evropské unie.

Napětí ohledně Gazy a lidských práv

K nejprudší výměně názorů došlo, když se oba vůdci zabývali probíhající válkou v Gaze. Merz jasně uvedl, že Německo „bude vždy pevně stát po boku Státu Izrael“, a označil Izrael za útočiště pro miliony Židů, včetně těch, kteří přežili holocaust. Také uvedl, že Hamás mohl válku ukončit dříve, kdyby propustil rukojmí a složil zbraně.

Erdogan tento výklad důrazně odmítl a obvinil Izrael z „genocidy“ a „hladovění“ v Gaze. Turecký prezident odsoudil pokračující politickou podporu Izraele ze strany Německa a trval na tom, že je humanitární povinností všech národů, včetně Německa, pomoci zastavit to, co označil za „masakry“. Řekl: „Nevidí to Německo?“ a kritizoval západní národy za to, co považuje za jejich mlčení ohledně utrpení civilistů v regionu.

Navzdory ostré výměně názorů oba vůdci uznali roli Turecka při zprostředkování křehkého příměří mezi Izraelem a Hamásem. Merz poděkoval Erdoganovi za zprostředkovatelské úsilí Turecka a vyzval ho, aby využil svého vlivu ke stabilizaci příměří a k tlaku na Hamás, aby dodržoval platné mírové dohody.

Případ Imamoglu a obavy ohledně právního státu

Merz také využil návštěvy k vyjádření obav ohledně právního státu v Turecku, zejména po zatčení istanbulského starosty Ekrema Imamoglua. Oblíbená opoziční osobnost je od března zadržována na základě obvinění z korupce a špionáže, což popírá. Případ se stal symbolem rostoucí politické represe v Turecku.

Na otázku ohledně Imamoglua Erdogan obhajoval nezávislost soudnictví a prohlásil, že „nikdo není nad zákonem“. Merz však poznamenal, že určitý vývoj v Turecku „neodpovídá našemu chápání právního státu“. Zdůraznil, že Německo bude s Ankarou nadále otevřeně diskutovat o těchto záležitostech a zároveň si zachovat strategické partnerství.

Spolupráce v oblasti obrany se posiluje navzdory sporům

Kromě politických neshod našli oba vůdci společnou řeč v otázkách obrany a bezpečnosti. Merz uvítal rozhodnutí Turecka nakoupit 20 stíhaček Eurofighter ve spolupráci s Německem a dalšími partnery NATO a označil jej za krok k posílení kolektivních obranných schopností. „Ruský militantní revizionismus ohrožuje euroatlantickou bezpečnost jako celek,“ řekl Merz a označil dohodu za cenný příspěvek k odstrašující strategii NATO.

Erdogan souhlasil s tím, že měnící se bezpečnostní prostředí v Evropě vyžaduje užší spolupráci. Vyzval obě země, aby překonaly byrokratické překážky v oblasti zadávání veřejných zakázek na obranu a místo toho se zaměřily na společné technologické projekty. „Musíme nechat problémy za sebou a soustředit se na společné cíle,“ prohlásil Erdogan a dodal, že Turecko vnímá Německo jako důvěryhodného obranného partnera.

Širší regionální a migrační otázky

Vedoucí představitelé také diskutovali o roli Turecka v mediaci mezi Ruskem a Ukrajinou. Ačkoli Erdogan hostil rozhovory mezi oběma stranami, pokrok směrem k míru byl omezený. Turecko nadále vyvažuje vztahy s Moskvou i Kyjevem - dodává zbraně Ukrajině, zatímco odmítá účast na sankcích EU proti Rusku. Merz vyzval k důslednější koordinaci s evropskými partnery s cílem posílit jednotu proti ruské agresi.

Dalším ústředním tématem byla migrace. Merz vyjádřil přání zlepšit spolupráci s Tureckem v oblasti navracení odmítnutých žadatelů o azyl. Obě země pracují na nových dohodách, které by usnadnily repatriaci, a to i pro Syřany, kteří vstoupili do Německa přes Turecko. Merz uvedl, že je přesvědčen, že „brzy bude dosaženo dalšího pokroku“.

Diplomatický balancovací akt

Navzdory neshodám ohledně Gazy a domácí politiky obě strany prezentovaly návštěvu jako novou kapitolu v bilaterálních vztazích. Merz popsal partnerství jako „široké a hluboké jedinečným způsobem“ s důrazem na společné ekonomické zájmy, přítomnost milionů lidí s tureckými kořeny v Německu a společné závazky vůči NATO.

Erdogan zase zdůraznil důležitost rodinné a kulturní diplomacie a Merze a jeho manželku Charlotte přivítal se slavnostními poctami. Jejich společné vystoupení, včetně účasti na ceremoniálech kladení věnců a státních recepcích, bylo interpretováno jako snaha projevit osobní vřelost uprostřed politické složitosti.

Setkání zdůraznilo, že ačkoliv Německo a Turecko zůstávají rozdělené v otázkách lidských práv a politiky na Blízkém východě, obě strany uznávají strategickou potřebu udržovat spolupráci v oblasti obrany, obchodu a migrace. S tím, jak se geopolitická krajina mění, Berlín a Ankara usilují o pragmatické partnerství, které vyvažuje morální kritiku se vzájemnou nutností.