Debata o zvýšení minimální mzdy v Německu se zintenzivňuje

Diskuse kolem německé minimální mzdy je opět v centru pozornosti, její výrazné zvýšení prosazuje spolkový ministr práce Hubertus Heil. Heil vyzval k tomu, aby se minimální mzda do roku 15 zvýšila na zhruba 2026 eur za hodinu v souladu se směrnicí Evropské unie o minimální mzdě. Tento návrh vyvolal rozsáhlou debatu, získal podporu odborů a zároveň narazil na odpor podnikatelských skupin a politické opozice.

Snaha o vyšší minimální mzdu

Hubertus Heil, člen Sociálně demokratické strany (SPD), byl silným zastáncem zvýšení minimální mzdy a tvrdil, že je to nezbytné pro ekonomickou spravedlnost. V nedávném dopise nezávislé komisi pro minimální mzdu, která se skládá ze zástupců zaměstnavatelů i odborů, Heil zdůraznil, že Německo musí splnit směrnici EU, která navrhuje minimální mzdu ve výši 60 procent mediánu příjmu. Podle nejnovějších propočtů Německé odborové konfederace (DGB) by toto číslo znamenalo do roku 15.27 minimální mzdu ve výši přibližně 2026 eura za hodinu.

Heil uvedl, že toto zvýšení by prospělo přibližně šesti milionům lidí v celé zemi. Tvrdil, že vyšší mzda by nebyla jen otázkou spravedlnosti, ale také by posílila kupní sílu spotřebitelů, což by mohlo mít pozitivní dopad na celkovou ekonomiku. Ministr dále zdůraznil, že je důležité zajistit, aby pracovníci na plný úvazek mohli uživit sebe a své rodiny bez finančních potíží.

Nejnovější vývoj minimální mzdy

Minimální mzda v Německu prošla v posledních letech několika úpravami. Po velkém zvýšení v říjnu 2022 je v současnosti 12.41 eur za hodinu a v roce 12.82 se má zvýšit na 2024 eur. Navzdory těmto nárůstům mnozí tvrdí, že předchozí úpravy nestačily na to, aby udržely krok s rostoucími životními náklady. .

V roce 2023 čelila Komise pro minimální mzdu vnitřním neshodám. Zástupci zaměstnavatelů prosadili pro roky 2024 a 2025 menší, než se očekávalo, zvýšení, což vedlo k nespokojenosti zástupců odborů. Bylo to poprvé, kdy se komisi nepodařilo dosáhnout jednomyslného rozhodnutí. Neshoda poukázala na širší napětí mezi těmi, kdo obhajují vyšší mzdy, a těmi, kdo se obávají potenciálních ekonomických důsledků takového zvýšení.

Role směrnice EU

Směrnice EU o minimální mzdě hraje v současné diskusi ústřední roli. Směrnice, která požaduje minimální mzdu ve výši 60 procent mediánu příjmu země, má za cíl chránit pracovníky v celé Evropské unii před chudobou a vykořisťováním. Německo, stejně jako všechny členské státy EU, je povinno splnit tuto směrnici tím, že zajistí, aby jeho minimální mzda dosahovala stanovené hranice.

Heil poukázal na to, že zákon musí být implementován do roku 2026, a jeho návrh má zajistit, aby Německo tento zákonný požadavek splnilo. Zdůraznil, že i když je Komise pro minimální mzdu nezávislá, musí tyto směrnice zohlednit při rozhodování o budoucí výši mezd.

Opozice a kritika

Ne všichni jsou pro navrhované zvýšení minimální mzdy. Svobodná demokratická strana (FDP), součást německé vládní koalice, kritizovala Heilův návrh. Zástupci FDP argumentují, že výrazné zvýšení mezd by mohlo poškodit malé a střední podniky, zejména ty, které se již nyní potýkají se současným ekonomickým klimatem. Carl-Julius Cronenberg, poslanec Spolkového sněmu za FDP, varoval, že takový nárůst oslabí konkurenceschopnost Německa a zatíží střední třídu.

Silný odpor navíc vyjádřil Institut německého hospodářství (IW Kolín nad Rýnem) spojený se zaměstnavateli. Hagen Lesch, odborník na trh práce z institutu, tvrdil, že politické zásahy do stanovování mezd podkopávají roli Komise pro minimální mzdu a mohou narušit kolektivní smlouvy. Vyjádřil také obavy z širších ekonomických důsledků a varoval, že vyšší mzdy by mohly vést ke ztrátě pracovních míst v odvětvích, jako je pohostinství a maloobchod, kde jsou marže již tak těsné.

Lesch dále naznačil, že zvýšení minimální mzdy by mohlo zesílit inflační tlaky, zejména v odvětvích služeb, jako je gastronomie, kde podniky mohou přenést vyšší mzdové náklady na spotřebitele. To by zase mohlo vést ke zvýšení cen, což by ještě více zatížilo již tak stagnující ekonomiku.

Podpora ze strany odborů a zástupců zaměstnanců

Navzdory odporu z určitých stran získal tlak na vyšší minimální mzdu silnou podporu odborů. Yasmin Fahimi, šéfka DGB, ocenila Heilovo úsilí a označila navrhované zvýšení za nezbytný krok k zajištění minimální mzdy „odolné proti chudobě“. Fahimi tvrdil, že vyšší mzda by poskytla lepší ochranu pracovníkům s nízkými příjmy a pomohla by překlenout propast mezi lidmi s nejvyššími a nejnižšími příjmy v Německu.

Poukázala také na to, že mnoho odvětví, jako je pečovatelský průmysl, hodně spoléhá na pracovníky s nízkými příjmy a zvýšení minimální mzdy by pomohlo zlepšit jejich životní úroveň. Zástupci odborů dlouho tvrdili, že současná úroveň mezd neodráží adekvátně životní náklady v mnoha částech země, zejména v městských oblastech, kde rychle rostou náklady na bydlení a další výdaje.

Budoucnost minimální mzdy v Německu

Debata o minimální mzdě pravděpodobně zůstane ústředním tématem v nadcházejících letech, zvláště když se země připravuje na příští federální volby. Pro SPD je toto téma klíčovou součástí její platformy, přičemž Heil i kancléř Olaf Scholz podporují výrazný nárůst. FDP na druhou stranu nadále tlačí zpět a uvádí obavy z ekonomických důsledků.

Zatímco se Komise pro minimální mzdu připravuje na předložení dalšího souboru doporučení, zůstává nejasné, zda bude v souladu s Heilovou vizí, nebo se rozhodne pro mírnější zvýšení. Je však jasné, že tento problém bude i nadále vyvolávat intenzivní debatu mezi tvůrci politik, vedoucími představiteli podniků i mezi zaměstnanci.

Výsledek této debaty bude mít významné důsledky pro miliony pracovníků v celém Německu a bude utvářet budoucnost trhu práce a ekonomiky jako celku.