Berlínský soud zastavil odmítání žadatelů na hranicích: Německo musí dodržovat azylová pravidla EU, rozhodli soudci

Soud rozhodl, že zadržování na hranicích porušuje právo EU

Berlínský správní soud ve svém přelomovém rozhodnutí prohlásil novou politiku německé vlády, která spočívá v odmítání žadatelů o azyl na hranicích bez řádného řízení, za nezákonnou. Rozhodnutí přišlo v reakci na naléhavé odvolání tří somálských občanů, kterým byl odepřen vstup na území, přestože prohlásili svůj záměr požádat o azyl. Právní experti a organizace pro lidská práva označují toto rozhodnutí za zásadní krok zpět pro kontroverzní imigrační přístup federální vlády zavedený začátkem května.

Žadatelé o azyl odmítnuti na nádraží ve Frankfurtu nad Odrou

9. května přijeli vlakem z Polska dva muži a jedna žena ze Somálska, které na nádraží ve Frankfurtu nad Odrou zadržela federální policie. Poté, co podali formální žádost o azyl, nebyli jejich žádosti zpracovány podle dublinského nařízení Evropské unie, ale téhož dne byli posláni zpět do Polska.

Toto zacházení podle soudu porušilo zavedené postupy EU. Dublinské nařízení vyžaduje, aby žádosti o azyl podané na území EU byly nejprve posouzeny prostřednictvím určeného právního procesu, který určí, který členský stát je k žádosti odpovědný. Německo je povinno toto řízení zahájit a dokončit před zvážením navrácení nebo přemístění.

Právní experti: Rozhodnutí bylo očekávané

Právní experti nebyli zásahem soudu překvapeni. Philipp Pruy, specialista na evropské azylové právo, uvedl, že obcházení dublinského procesu je jasně v rozporu s právními normami EU. Poukázal na rozsudek Evropského soudního dvora z roku 2023 (C-143/22), který znovu potvrdil, že členské státy nemohou odmítnout žádosti o azyl na vnitřních hranicích EU bez zahájení požadovaných postupů.

Pruy zdůraznil, že žadatelé o azyl přijíždějící po souši, po moři nebo letecky musí mít přístup k příslušným právním mechanismům bez ohledu na místo vstupu do EU. „Vynechání dublinského procesu a okamžité navracení osob je v rozporu se závazným evropským právem,“ vysvětlil.

Politika ministra vnitra Dobrindta pod palbou

Rozhodnutí soudu přímo zpochybňuje nouzový stav zavedený ministrem vnitra Alexandrem Dobrindtem jen několik hodin po jeho nástupu do funkce 7. května. Jeho nařízení požadovalo zintenzivnění hraničních kontrol a povolení vracení žadatelů o azyl přijíždějících z jiných států EU a tento krok označilo za nezbytný k ochraně veřejného pořádku.

Vláda se pokusila své rozhodnutí odůvodnit článkem 72 Smlouvy o fungování Evropské unie, který umožňuje členským státům v případech závažných hrozeb pro veřejnou bezpečnost obcházet právo EU. Úředníci jako důkaz systémového tlaku uvedli vysoký počet žádostí o azyl podaných v Německu - téměř čtvrtinu všech žádostí v EU v předchozím roce.

Berlínský soud však toto odůvodnění odmítl s tím, že vláda neprokázala bezprostřední hrozbu ani nevysvětlila, jak by okamžité zastavení hraničních přestupů takovou situaci zmírnilo. Soud rovněž poznamenal nedostatečnou koordinaci se sousedními zeměmi, zejména s Polskem, a zdůraznil zásadu EU „loajální spolupráce“, která členské státy zavazuje ke spolupráci před přijetím jednostranných opatření.

Systém Eurodac a ignorované právní závazky

Soud odmítl argumenty federální policie, že přítomnost předchozích registrací v databázi otisků prstů Eurodac v EU postačuje k odůvodnění zkráceného navrácení. Soudci místo toho trvali na tom, že tyto údaje slouží pouze pro dublinský proces - nenahrazují jej. Žadatelé o azyl měli být převezeni do přijímacího centra v Německu a formálně zpracováni, než by se mohlo uvažovat o jakémkoli navrácení.

Podle azylového řízení může Německo požádat o přemístění až po ověření prostřednictvím dublinských předpisů, že je za ně odpovědná jiná země, a to až po uplynutí této doby, kdy musí být stanovena lhůta pro dobrovolný odjezd nebo oficiální oznámení o vyhoštění. V případě somálských žadatelů nebyl dodržen žádný z těchto kroků.

Politický tlak stoupá

Toto rozhodnutí vyvolalo silné reakce napříč politickým spektrem. Clara Büngerová z Levicové strany vyzvala k okamžité rezignaci Dobrindta a obvinila ho z vědomého porušení zákona. Strana zelených se k těmto požadavkům připojila a označila federální politiku za „národní sólové úsilí“, které podkopává EU jako unii řízenou právními normami.

Britta Haßelmannová, spolupředsedkyně parlamentní skupiny Zelených, varovala, že obcházení azylových mechanismů EU nejen poškozuje jednotlivce v nouzi, ale také poškozuje důvěryhodnost Německa v Evropě. Parlamentní tajemnice Irene Mihalicová označila rozhodnutí za „jasné varování“ vládě, aby striktně dodržovala právní normy.

Policejní odborový svaz (GdP) také od samého začátku vyjádřil skepsi ohledně zákonnosti této politiky. Andreas Roßkopf, vedoucí federálního policejního oddělení GdP, zopakoval, že okamžité odmítnutí na hranicích je vždy právně sporné, a uvítal objasnění soudu.

Rozhodnutí soudu nabývá okamžité účinnosti a nelze se proti němu odvolat

Rozhodnutí Správního soudu v Berlíně je právně závazné a konečné. Podle soudních úředníků se vláda již nemůže dále odvolat. Rozsudek ruší nejen konkrétní opatření přijatá v somálském případě, ale také vytváří precedent, který by mohl ovlivnit mnoho podobných případů.

Nevládní organizace Pro Asyl, která žalobce podporovala, označila rozhodnutí za potenciálně historické vítězství pro práva uprchlíků. Mluvčí Karl Kopp vyzval federální vládu, aby okamžitě zastavila veškeré tlačení na hranice a obnovila dodržování dublinského řízení.

Otázky ohledně budoucího směřování politiky přetrvávají

Navzdory rozhodnutí soudu někteří vládní úředníci tvrdí, že soudní proces ještě není u konce. Heiko Teggatz, předseda dalšího policejního odborového svazu, zdůraznil, že případ je v současné době ve fázi nouzového řízení a že plné projednání by mohlo vést k jinému výsledku. Právní pozorovatelé nicméně naznačují, že strukturální nedostatky v politice pravděpodobně nepřežijí další zkoumání.

Vzhledem k rostoucímu tlaku na vládu, aby svou strategii opustila nebo radikálně přepracovala, se všechny zraky upírají na to, jak ministr vnitra Dobrindt zareaguje. Mezitím musí hraniční orgány upravit své postupy tak, aby zůstaly v mezích práva EU.