Zpomalení německého startupu ohrožuje ekonomickou budoucnost

Podnikání klesá navzdory zdánlivému růstu

Na první pohled se německá korporátní krajina jeví stabilní. Každý rok se v zemi zaregistruje více nových společností než podniků, které se zavírají. Ekonomové však varují, že tento pozitivní čistý růst skrývá znepokojivý trend: jak počet začínajících, tak i zavíraných podniků neustále klesá. Výsledkem je stagnující ekonomika, které chybí dynamika nezbytná k přizpůsobení se rychlým technologickým a demografickým změnám.

Podle ekonoma Clause Michelsena závisí německá ekonomická vitalita na neustálé obnově. Nové společnosti přinášejí inovace, zpochybňují zastaralé obchodní modely a podporují konkurenci. Počet ekonomicky významných startupů v Německu však klesl z více než 150,000 2009 v roce 115,000 na pouhých 2022 XNUMX v roce XNUMX. I přes mírný nárůst v posledních letech neexistují žádné známky trvalého oživení. Naproti tomu země severní Evropy a Pobaltí produkují v poměru k velikosti populace mnohem více startupů.

Klesl i počet uzavírek podniků, částečně kvůli státním zásahům během krizí, jako byla pandemie. I to je ale problematické. Odborníci zdůrazňují, že nechat zastaralé firmy krachovat není známkou slabosti, ale nezbytnou součástí ekonomické transformace.

Strukturální problémy blokující růst

Překážky podnikání v Německu jsou dobře známé. Hlavní z nich je byrokracie, noví zakladatelé často čelí měsícům zpoždění a procházejí rozsáhlou administrativou, než vůbec mohou zahájit činnost. Přístup ke kapitálu je také omezený, zejména pro ty, kteří nemají stávající sítě kontaktů nebo osobní majetek. Nedostatečná spolupráce mezi akademickou sférou a podniky navíc oslabuje inovační kanál.

Vivien Wiederová, investorka obeznámená s německým podnikatelským prostředím, vykresluje situaci nepodloženě. Kritizuje zemi za to, že se drží zastaralých administrativních systémů, a popisuje převládající postoj k riziku jako averzní. Podle jejího názoru německá politika upřednostňuje ochranu stávajících společností před krachem, spíše než podporu odvahy potřebné pro nové podniky. „Jsme vrtulníkoví rodiče ekonomiky,“ říká a dodává, že to vytváří neefektivní „zombie firmy“, které přežívají bez inovací.

Propast mezi městem a venkovem: Složité reality

Navzdory těmto překážkám zaznamenala organizace Global Entrepreneurship Monitor (GEM) v Německu v roce 2024 rekordně vysokou míru zakládání nových podniků, přičemž mnoho nových zakladatelů je stále v raných fázích plánování. Christian Hundt, spoluautor německé zprávy GEM, poznamenává, že část tohoto růstu může souviset se společenskými změnami. Silnější touha vytvářet smysluplnou práci, spíše než jen zisk, motivuje více lidí k prozkoumání možností samostatné výdělečné činnosti.

Studie GEM se také zabývala místy, kde vznikají firmy. Městské oblasti stále dominují, a to především proto, že se ve městech soustředí jednotlivci s podnikatelskými rysy, lepší infrastrukturou a přístupem ke znalostem. Na rozdíl od očekávání však mladé firmy mívají vyšší míru přežití ve venkovských oblastech. K tomuto trendu přispívá nižší konkurence, zaměření na výrobu spíše než na rychle se rozvíjející služby a zapojení místních podniků.

Venkovské regiony přesto čelí značným výzvám. Nedostatek rozmanitých pracovních sil a nedostatečná infrastruktura mohou bránit růstu začínajících podniků. Tvůrci politik se vyzývají, aby zvážili programy pro návrat lidí původem z venkovských oblastí a zlepšili digitální infrastrukturu na podporu podniků pracujících na dálku.

Když se ochrana stane problémem

Německý důraz na ekonomickou stabilitu často vedl k ochraně nevýkonných firem. Tento opatrný přístup, ačkoli je politicky populární, omezuje realokaci práce a zdrojů směrem k produktivnějším novým podnikům. Odborníci tvrdí, že umožnění nekonkurenceschopným podnikům odejít z trhu vytváří prostor pro nové nápady a silnější společnosti.

Štědré krizové podpůrné mechanismy země během pandemie pomohly mnoha podnikům přežít. S postupným ukončováním těchto programů se však objevují důkazy o efektu „dohánění“ v podobě uzavírání podniků. Zatímco někteří to interpretují jako známku selhání, ekonomové to vnímají jako opožděnou ekonomickou restrukturalizaci.

Kulturní posun je stále potřeba

Kulturní vnímání podnikání v Německu zůstává složité. Neúspěch je stále silně stigmatizován a úspěch je často vnímán s podezřením. Toto smýšlení odrazuje od riskování, zejména mezi mladšími lidmi. Investoři jako Wieder tvrdí, že skutečná inovace vyžaduje toleranci k neúspěchu a větší zaměření na umožnění druhých šancí.

Snahy o řešení genderové nerovnosti v podnikání vykázaly určitý pokrok. Genderový rozdíl v míře zakládání nových podniků je v Německu menší než v mnoha jiných zemích, částečně díky cíleným podpůrným programům pro ženy. Přetrvávají však problémy, zejména pokud jde o péči o děti a daňovou politiku, které mohou ženy odrazovat od samostatné výdělečné činnosti.

Klíčem je infrastruktura a vzdělávání

Dlouhodobé zlepšení německého prostředí pro začínající podnikatele bude záviset na modernizaci infrastruktury a investicích do vzdělávání. Lepší silnice, širokopásmové připojení a spolehlivé veřejné služby jsou nezbytné pro přilákání a udržení podnikatelů – zejména mimo velká města. Univerzity a školy hrají také klíčovou roli ve výchově budoucích obchodních lídrů.

Ačkoli se Německo stále řadí na celosvětový průměr v oblasti startovních podmínek, odborníci varují, že bez rozhodných kroků by se mohla ztratit dynamika. Probíhající balíček infrastrukturních opatření v hodnotě 500 miliard eur je krokem správným směrem, ale musí být realizován s ohledem na regionální ekonomické potřeby a dlouhodobý dopad.

Ekonomická obnova vyžaduje změnu politiky

Aby Německo znovu získalo svou výhodu, musí upřednostnit vytváření nových podniků před zachováním starých. Tvůrci politik jsou vyzýváni ke zjednodušení předpisů, zvýšení možností financování a podpoře kultury, která považuje podnikání za nezbytné pro ekonomické zdraví národa. Pouze přijetím změn se Německo může vyhnout zaostávání v rychle se vyvíjející globální ekonomice.