Právní konfrontace s vysokými sázkami v Lipsku
Dne 10. června 2025 zahájil Spolkový správní soud v Lipsku řízení v případu, který se stal symbolem střetu mezi německými ústavními hodnotami a mezemi svobody tisku. Předmětem soudního řízení je Kompaktní, časopis a mediální společnost, která se sama označuje za opoziční a kterou federální úřady obviňují z propagace krajně pravicového extremismu, antisemitismu a konspiračního obsahu.
Soudní proces vychází z kontroverzního kroku z července 2024, kdy tehdejší ministryně vnitra Nancy Faeserová nařídila zákaz společnosti Compact GmbH, vydavatele... Kompaktní časopis. Faeser se odvolala na článek 9 německé ústavy a Vereinsgesetz (zákon o sdružování) s argumentem, že mediální subjekt nejen informoval, ale aktivně podkopával ústavní pořádek. Její kancelář popsala Compact jako ústřední platformu pro extremistickou ideologii v Německu s úzkými vazbami na skupiny, jako je Identitarian Movement a regionální krajně pravicová strana. Svobodné Sasko.
Výbušná tvrzení a ústavní limity
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), německá zpravodajská služba, dlouhodobě označoval Compact za součást ekosystému „nové pravice“. Ve své zprávě z roku 2023 agentura uvedla, že Compact důsledně publikoval materiály nepřátelské vůči demokratickým institucím a propagoval konspirační teorie. Témata etnického nacionalismu, antisemitismu a historického revizionismu byla opakujícími se prvky, uvedl BfV.
Šéfredaktor časopisu Jürgen Elsässer, bývalý levičák, který se stal krajně pravicovou osobností, otevřeně označuje Compact za součást „hnutí odporu“. Federální právníci u soudu citovali Elsässerova prohlášení, jako například „Chceme svrhnout tento režim“, která pronesl během fundraisingového galavečera v roce 2023, jako důkaz militantního postoje časopisu proti demokratickým normám.
Navzdory závažnosti těchto obvinění Elsässer a jeho právní tým tvrdí, že publikace zůstává legitimní mediální operací. Jeho právníci trvají na tom, že Compact se věnuje „přesvědčivé žurnalistice“, nikoli politickému aktivismu. Tvrdí, že kontroverzní jazyk použitý v minulých vydáních – včetně termínů jako „náhradní migrace“ a „migrační zbraň“ – spadá do hranic chráněného veřejného mínění podle článku 5 Ústavy, který zaručuje svobodu tisku a projevu.
Napětí v soudní síni a strategické manévrování
Atmosféra v soudní síni během prvního dne slyšení odrážela ideologický náboj případu. Elsässer vstoupil do soudní síně za potlesku svých příznivců. Během celého dne se jeho právní zástupci proti postupu vehementně bránili. Jeden z právníků, Ulrich Vosgerau – známý obhajobou krajně pravicové strany AfD v předchozích případech – dokonce vyjádřil obavy ze zaujatosti soudců, což vyvolalo ostrou, ale klidnou reakci předsedajícího soudce Inga Krafta.
Debata se rychle rozšířila na základní právní otázky. Může být mediální společnost zakázána podle zákona o sdružování? Ospravedlňuje kontroverzní redakční linie časopisu takový přísný zásah státu? Soudce Kraft se ptal, zda je Compact pouze mediálním prostředkem, nebo zda je součástí zorganizované sítě zaměřené na destabilizaci demokratické společnosti.
Federální právníci poukázali na organizaci akcí „Modrá vlna“ ze strany časopisu, které podle nich byly kampaní na podporu AfD, nikoli pouhou mediální propagací. Zástupci strany Compact namítli, že se jednalo o veřejné festivaly propagující časopis, nikoli o politické shromáždění. Trvali na tom, že jejich redakce pracuje výhradně na obsahu a že jakýkoli překryv s politickými událostmi byl náhodný.
Křehká rovnováha mezi bezpečností a svobodou
Lipský soud již v srpnu 2024 rozhodl, že Compact může pokračovat v činnosti, zatímco se bude přezkoumávat hlavní případ. Soud tehdy uznal znepokojivý obsah, včetně hanobení migrantů, ale dospěl k závěru, že důkazy zatím nejsou dostatečně silné k ospravedlnění úplného zákazu – rozhodnutí, které zdůraznilo vysokou právní laťku pro potlačování projevu v demokratické společnosti.
Nyní, když probíhá plné soudní řízení, musí soud posoudit, zda obsah a činnost Compactu skutečně překračují ústavní hranice. Federální zástupci tvrdí, že jazyk použitý v publikacích Compactu – včetně zmínek o „chladné genocidě“ německého lidu – nelze interpretovat vlídně a jasně odráží rasistickou ideologii.
Elsässerův tým na druhou stranu nadále prezentuje časopis jako platformu pro disent, byť radikální, který stále funguje v rámci německých mediálních zákonů. Tvrdí, že ačkoli publikace může zesilovat okrajové hlasy, nekoordinuje politické akce ani nepředstavuje zakázané sdružení.
Důsledky pro německá média a demokracii
Rozhodnutí, ať už bude vydáno kdykoli, by mohlo mít dalekosáhlé důsledky. Rozhodnutí o zachování zákazu by znamenalo jedno z nejvýznamnějších použití německého zákona o sdružování proti mediálnímu subjektu v posledních desetiletích. Signalizovalo by ochotu státu omezit i případy hraničící s extremismem ve jménu ústavní ochrany. Naopak rozhodnutí proti zákazu by mohlo posílit širokou právní ochranu poskytovanou mediálním organizacím, a to i těm, které působí na politickém okraji.
Úkolem soudu je stanovit jasnou hranici – pokud vůbec nějakou stanovit – mezi svobodou tisku a podvratnou propagandou v demokracii, která stále nese jizvy totality. Tato rovnováha je nejen právně složitá, ale i politicky výbušná, jelikož zastánci i kritici zákazu bedlivě sledují precedenty.
Další fáze soudního procesu by měla pokračovat tento týden. Datum konečného rozsudku je stále nejisté, ale bezpečnostní orgány se připravují na možnost, že by jim rozhodnutí, pokud bude potvrzeno, mohlo umožnit vynutit trvalý zákaz.