Merz prosazuje ekonomickou reformu, čelí odporu dělníků

Nový ekonomický plán se zaměřuje na růst prostřednictvím deregulace

Německá federální vláda představila rozsáhlý devítibodový ekonomický program, jehož cílem je vyvést zemi z dlouhodobého zpomalení průmyslu. Kancléř Friedrich Merz (CDU) a ministr financí Lars Klingbeil (SPD) představili plán během „Dne německého průmyslu“, klíčového setkání mezi politickými vůdci a zástupci podniků. Opatření zahrnují významné daňové úlevy pro firmy, investice do infrastruktury, nižší náklady na energie a snížení byrokracie. Ústředním prvkem je kontroverzní snaha o nahrazení tradiční osmihodinové pracovní doby flexibilním týdenním stropem pracovní doby.

Plán má za cíl nastartovat růst produktivity po letech stagnace. Podle ekonomických prognóz by hrubý domácí produkt Německa mohl v roce 2025 jen mírně překročit nulový růst. Vláda doufá, že kombinace cílených investic s regulační reformou tuto stagnaci zvrátí a obnoví konkurenceschopnost na globálních trzích.

Osmihodinový den pod palbou

Mezi nejspornější návrhy patří zrušení osmihodinového denního pracovního limitu, který je po celá desetiletí základem německého pracovního práva. Vláda místo toho navrhuje přechod na týdenní maximum, které by umožnilo flexibilnější denní rozvrhování. Zastánci argumentují, že takové změny by mohly vést ke zvýšení efektivity a lepšímu přizpůsobení se potřebám moderního podnikání.

Silný odpor se však objevil ze strany dělnických rad a odborů, zejména v severním Německu. Průzkum provedený okresem IG Metall Küste, kterého se zúčastnilo 418 předsedů dělnických rad zastupujících přibližně 200,000 90 zaměstnanců, zjistil, že téměř XNUMX procent z nich odmítá zrušení denního limitu, ať už zcela nebo jej považuje za zbytečný. Odpor pramení z obav z oslabené ochrany pracovníků, rostoucí úrovně stresu a možného oslabení pracovních práv.

Navzdory tomu mnoho pracovišť již funguje s flexibilní pracovní dobou. Studie IG Metall ukazuje, že tři ze čtyř společností již flexibilní pracovní dobu zavádějí a téměř dvě třetiny umožňují běžnou pracovní dobu až do deseti hodin. Zástupci odborů však tvrdí, že této flexibility lze nejlépe dosáhnout kolektivními smlouvami, nikoli legislativní deregulací.

Prodlužování pracovní doby, nebo vyhýbání se skutečným problémům?

Kritici vládních reforem pracovního práva naznačují, že zaměření na flexibilitu odvádí pozornost od hlubších strukturálních problémů. Vedoucí okresu IG Metall Küste Daniel Friedrich uvedl, že ačkoliv pracující v Německu již vynakládají značné úsilí, nižší průměrná pracovní doba na osobu je způsobena vysokým podílem částečných úvazků, zejména u žen.

Friedrich zdůraznil, že skutečné zvýšení produktivity nepochází z uvolnění ochrany pracovníků, ale z veřejných investic do inovací, digitální infrastruktury a průmyslové politiky. Vyzval vládu, aby podporovala tvorbu hodnot v Německu a Evropě, místo aby odpovědnost přesouvala na pracovníky.

Snížení daní z příjmu právnických osob a nižší účty za energie

Ekonomický plán zahrnuje snížení daní z příjmu právnických osob, které by mělo vstoupit v platnost 1. července 2025. Návrh sice již schválila vláda, ale s vládami jednotlivých států probíhají jednání, u kterých se očekává, že do roku 30 přijdou o daňové příjmy dohromady ve výši 2029 miliard eur. Obce požadují finanční kompenzaci.

Aby se snížily provozní náklady, vláda také plánuje zrušit poplatek za skladování plynu pro spotřebitele a přesunout jeho financování do Klimatického a transformačního fondu (KTF). Současně se očekává, že se díky snížení daně z elektřiny sníží i účty za elektřinu. Tato opatření mají zmírnit inflační tlak a zvýšit kupní sílu před letní přestávkou.

Zavazuje se omezit byrokracii a podpořit začínající podniky

Kancléř Merz se také zaměřuje na regulační reformu. Jedním z hlavních návrhů je zrušení zákona o dodavatelském řetězci, který nařizuje přísnou due diligence v oblasti lidských práv pro německé společnosti působící v zahraničí. Merz to považuje za symbolické pro širší problém nadměrné regulace a plánuje další kroky ke snížení byrokratické zátěže.

Vláda chce mezitím podpořit technologický a výzkumný sektor. Bylo zřízeno nové ministerstvo pro digitální záležitosti a inovace se 150 plánovanými novými pracovními místy. Již probíhají legislativní snahy o urychlení rozšiřování širokopásmového připojení prostřednictvím změn zákona o telekomunikacích.

Součástí programu je i podpora začínajících podniků. Program WIN (Growth and Innovation Capital) má získat dvojnásobek stávajícího financování s cílem proměnit Německo v atraktivnější prostředí pro podnikání.

Francouzsko-německá koordinace hospodářské politiky

Dalším klíčovým prvkem plánu je užší koordinace s Francií v ekonomických záležitostech. Kancléř Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron pracují na společném rámci pro sladění svých evropských hospodářských strategií, zejména v reakci na vývoj politik ve Spojených státech a Číně. Tato iniciativa odráží snahu o posílení evropské průmyslové základny a ochranu kritických odvětví před vnější závislostí.

Plán navazuje na odkaz Elysejské smlouvy a pokračující bilaterální spolupráce, která historicky podporovala nejambicióznější politické kroky Evropské unie. Je také v souladu s dlouhodobými cíli, jako jsou vzájemné digitální standardy, společné energetické rámce a společné infrastrukturní projekty.

Vedoucí představitelé podniků projevují opatrný optimismus

Peter Leibinger, prezident Federace německého průmyslu (BDI), tuto iniciativu uvítal a označil ji za znamení, že vláda konečně bere obavy průmyslu vážně. Po delším období pesimismu zaznamenal známky změny nálad v celém podnikovém sektoru.

Leibinger uznal, že nová strategie se dotýká správných priorit, jako jsou daňové úlevy, infrastruktura a snížení regulace. Zdůraznil, že transparentní a spolupracující přístup mezi vládou a průmyslem je klíčem k obnovení důvěry a podpoře udržitelné hospodářské obnovy.

Zatímco se kabinet připravuje na formalizaci částí agendy současně s rozpočtem na rok 2025, pozornost se zaměří na to, jak rychle a efektivně lze tyto reformy zavést. Německo se v současné době nachází na křižovatce: vyvažovat pracovní práva s ekonomickou revitalizací a místní tradice s tlaky globalizované ekonomiky.