Merz požaduje silnější obranu ve válečné éře

Ministr financí vyzývá k trvalé vojenské pohotovosti

Německý kancléř Friedrich Merz vydal ostře varování ohledně současného obranného postavení země a uvedl, že mír a svoboda v Německu nelze brát jako samozřejmost. Během své první oficiální návštěvy Bundeswehru v čele vlády Merz promluvil k vojákům a velitelům nově zřízeného operačního velitelství ve Schwielowsee v Braniborsku a zdůraznil potřebu rozšířených vojenských investic a připravenosti s ohledem na pokračující geopolitickou nestabilitu v Evropě.

V souvislosti s probíhající ruskou válkou na Ukrajině Merz zdůraznil, že Německo musí být připraveno se bránit. „Chceme se umět bránit, abychom se nikdy nemuseli,“ řekl. Jeho poznámky představují významný moment v rozvíjející se bezpečnostní politice Německa a zdůrazňují posun směrem k dlouhodobému znovuvyzbrojování a užší vojenské koordinaci se spojenci v NATO.

Nové velitelské centrum se stává symbolem vojenské reformy

Návštěva kancléře se uskutečnila během celostátního „Dne Bundeswehru“, kdy vojenské jednotky po celém Německu otevřely své brány veřejnosti. Areál Schwielowsee, který se nachází nedaleko Postupimi, slouží jako jádro nového společného operačního velení Bundeswehru. Toto zařízení, aktivované v dubnu 2025, nyní koordinuje německé domácí i mezinárodní mise, dohlíží na plánování operací napříč všemi složkami – armádou, námořnictvem, letectvem a kybernetickým velením – a působí jako klíčový styčný bod pro NATO, partnery z EU a civilní orgány.

Generál Carsten Breuer, generální inspektor Bundeswehru, a generálporučík Alexander Sollfrank, velitel operačního velení, přivítali kancléře. Ve svém briefingu poskytli podrobný přehled široké škály odpovědností velení, včetně reakcí na hybridní hrozby v oblasti Baltského moře a probíhajících nasazení Bundeswehru na Blízkém východě – konkrétně v Jordánsku, Iráku a Libanonu.

Velitelství hraje také strategickou roli v německém „Operačním plánu Deutschland“, což je vojenská složka plánování národní obrany, a je umístěno jako centrální logistický uzel ve východní obranné architektuře NATO.

Rozšíření rozpočtu a závazky vůči NATO

Merz ve svém projevu znovu potvrdil závazek Německa dramaticky zvýšit výdaje na obranu. Na nedávném summitu NATO v Haagu se Německo zavázalo investovat pět procent svého HDP do národní bezpečnosti – 3.5 procenta na vojenskou obranu a dalších 1.5 procenta na kritickou infrastrukturu.

Německý obranný rozpočet již zaznamenal výrazný nárůst. Z 74.5 miliardy eur v roce 2024 by plánovaný rozpočet na letošní rok měl dosáhnout 115.7 miliardy eur. Projekce naznačují další růst až na 152.8 miliardy eur do roku 2029. Toto zvýšení není jen finančním signálem, ale také politickým ukazatelem strategického posunu Německa ve stále nepřátelštějším globálním prostředí.

Merz zdůraznil, že samotné finanční zdroje nestačí. „Silné síly potřebují více než peníze a zbraně. Potřebují efektivní velitelské struktury,“ prohlásil. Operační velení popsal jako „operační srdce“ německé armády, místo, kde se sbíhají všechny nitky – ať už v územní obraně, odpovědnosti za alianci nebo mezinárodních krizových misích.

Pocta padlým vojákům a slib přítomnosti

Na závěr své návštěvy kancléř Merz vzdal úctu v „Wald der Erinnerung“ (Les památky), památníku na počest příslušníků Bundeswehru, kteří přišli o život v zahraničních misích. S vážnou úvahou položil bílou růži a tiše stál před stélami s vyrytými jmény 119 padlých vojáků. Toto gesto sloužilo jako vzpomínka i jako připomínka skutečných lidských nákladů na mezinárodní závazky Německa.

Merz rovněž znovu potvrdil svůj záměr zůstat během svého funkčního období v úzkém kontaktu s ozbrojenými silami. Slíbil, že bude i nadále pravidelně navštěvovat lokality Bundeswehru, stejně jako to dělal dříve jako lídr opozice, a uvedl, že bude udržovat otevřenou komunikaci s příslušníky ozbrojených sil po celé zemi.

Strategické zaměření sahá i za hranice Německa

Kancléř pronesl své prohlášení jen několik týdnů poté, co se po boku ministra obrany Borise Pistoriuse zúčastnil formálního nasazení německé Panzerbrigády 45 ve Vilniusu v Litvě. Obrněná brigáda, trvale rozmístěná na východním křídle NATO, slouží jako klíčový prvek strategie odstrašování NATO. Její přítomnost v Litvě posiluje dlouhodobý závazek Německa ke kolektivní obraně podle článku 5 Charty NATO.

Zvýšená vedoucí role Německa v evropském obranném ekosystému odráží širší rekalibraci jeho poválečné vojenské doktríny. Návrat rozsáhlých válek na kontinent urychlil úsilí o modernizaci Bundeswehru, posílení interoperability s partnery NATO a přípravu na scénáře, které se ještě před několika lety zdály nepravděpodobné.

Merz ve svém projevu jasně oddělil vojenskou sílu od civilní bezpečnosti: „To, čeho zde dosahujete, je zásadní pro naše životy ve svobodě, míru a prosperitě.“ Toto prohlášení vystihuje rostoucí konsenzus v německém politickém vedení, že národní obrana již není abstraktní politickou záležitostí, ale hmatatelným požadavkem každodenního života.