Hraniční kontroly kritizovány jako nákladné a neefektivní

Zpoždění na hranicích a narušení každodenního života se zvyšují

Přeshraniční doprava mezi Německem a jeho sousedy Rakouskem, Českou republikou a Nizozemskem i nadále čelí značným překážkám, jelikož hraniční kontroly zůstávají v platnosti i přes rostoucí kritiku. Nedávné uzavírky na nizozemské straně, zejména ve městě Beek nedaleko Eltenu, způsobily během svátečních víkendů velké dopravní zácpy. Silnice jako Eltenseweg a Zum Waldkreuz byly blokovány, aby se řidiči nemohli vyhnout německým kontrolním stanovištím podél dálnice A3.

Místní úředníci vyjádřili frustraci ze zvýšené dopravní zátěže okolních měst. Starosta obce Elten Albert Jansen varoval, že opakující se dopravní zácpy již nejsou přijatelné, zejména s blížícími se letními prázdninami. Uzavírky jsou součástí koordinovaného úsilí německých a nizozemských úřadů, přesto rostoucí tlak na obyvatele a cestovatele znovu otevřel debatu o nutnosti takových přísných postupů vymáhání práva.

Hraniční politika pod palbou v Bavorsku

Mezitím v Bavorsku Marlene Schönbergerová, poslankyně Bundestagu zastupující Bündnis 90/Die Grünen, vyzývá k ukončení toho, co označuje za nezákonná a nehospodárná opatření v oblasti ochrany hranic na rakouských a českých hranicích. S odvoláním na interní vládní údaje Schönbergerová uvedla, že v některých týdnech federální policie na těchto kontrolních stanovištích vracela méně než tři osoby denně. V jednom nedávném případě nedošlo k žádnému odmítnutí na českých hranicích.

Pouze asi pět procent z těch, kteří byli v celé zemi odmítnuti, byli skuteční žadatelé o azyl, což zdůrazňuje to, co kritici vnímají spíše jako symbolickou povahu těchto kontrol než jako funkční odstrašující prostředek. Podle Schönberger tyto kroky nejen porušují soudní rozhodnutí, ale také každoročně plýtvají více než 100 miliony eur z federálních zdrojů. Dodala, že ti, kteří v této politice pokračují, ignorují přetíženou pohraniční policii, zpožděné dojíždějící a ztráty místních podniků v pohraničních oblastech.

Politické sdělení a právní obavy

Kontroverze je také spojována s politickými narativy. Kritici obviňují členy Křesťanskosociální unie (CSU), zejména ministra vnitra Alexandra Dobrindta, že používají hraniční opatření jako populistické nástroje kampaně bez měřitelného bezpečnostního přínosu. Schönbergerová uvedla, že vymáhání nikdy nebylo navrženo s praktickým účinkem a spíše slouží jako projev politické tvrdosti. Označila tuto politiku za ústavní riziko i finanční odliv, který podkopává právní stát.

Argument jde nad rámec efektivity. Právní experti poukázali na dřívější soudní rozhodnutí, která shledala některé postupy německé ochrany hranic v rozporu s právem Evropské unie, zejména pokud jde o volný pohyb osob a azylové řízení. Navzdory tomu nebyly zavedeny žádné strukturální změny a vymáhání práva pokračuje bez nových právních záruk.

Evropská spolupráce zůstává klíčová

Širší evropský kontext k problému přidává další vrstvu. Zatímco uzavírání hranic a dopravní chaos dominují titulkům, spolupráce mezi Německem a jeho sousedy je i nadále zásadní pro stabilitu kontinentu. Nikde to není patrnější než v probíhající spolupráci mezi Německem a Francií, která i nadále slouží jako model přeshraničního partnerství.

Od podpisu Elysejské smlouvy v roce 1963 posílily Německo a Francie své vazby prostřednictvím společných politických cílů, vzdělávacích výměn a kulturních programů. Jedním z výjimečných příkladů je společná práce řemeslných komor z Berlína a Paříže. Jejich nedávný projekt „Umění tvořit 2025“ představil v Berlínském muzeu dekorativního umění společné řemeslné umění, přilákal velké davy a demonstroval reálné výhody dvoustranných projektů.

Toto pouto se rozšiřuje i na odborné vzdělávání, podporované programy Erasmus+, které vysílají německé učně do zahraničí, aby získali praktické zkušenosti ve francouzských městech, jako je Calais, Paříž a Marseille. Tyto výměny zdůrazňují, že mobilita a otevřené hranice nejsou abstraktní ideály, ale skutečné nástroje pro učení a růst. Zdůrazňují také, že hodnota mezinárodní spolupráce sahá daleko za hranice obchodu – posiluje sdílenou evropskou identitu.

Kontrasty mezi praxí a politikou

Rozdíl mezi symbolickou kontrolou a praktickou integrací je stále viditelnější. Na jedné straně obyvatelé čelí dlouhým zpožděním a rostoucí frustraci z dočasných silničních zátarasů a policejní přítomnosti, což má sporný dopad na bezpečnost. Na druhé straně instituce a jednotlivci nadále prohlubují přeshraniční spolupráci, zejména v oblastech, jako je vzdělávání, umění a mobilita mládeže.

V době, kdy trhy práce, klimatické iniciativy a obranné úsilí závisí na jednotě, kritici tvrdí, že hraniční kontroly vysílají špatný signál. Tvrdí, že spíše než posilování bezpečnosti tato politika oslabuje důvěru v dohody EU a odvádí energii od výzev, které vyžadují mezinárodní koordinaci.

Současný přístup Německa se zdá být stále více nesouladný s širším evropským projektem. Zatímco Berlín a Paříž připravují další kolo společných kulturních výstav a odborných partnerství, podél ostatních hranic se šíří dopravní zácpy a právní nejistota.

Rostoucí napětí mezi národní politikou a evropskou integrací nyní vyžaduje naléhavou pozornost – nejen kvůli plynulejšímu cestování, ale také proto, aby se zajistilo, že na okrajích unie nedojde k narušení důvěry, zákonnosti a spolupráce.